Důvody k emigraci Z počátku tvořilo vystěhovalectví Čechů až 80 % celkového vystěhovalectví z Rakouska. Chudí řemeslníci, tovaryši, nádeníci a rolníci byli do zámoří vyháněni hospodářskou a sociální bídou. Jak sami přiznávali, vystěhovalectví bylo cestou za chlebem, za lepším živobytím. Špatné hospodářské poměry doma nutily k vystěhování a na druhé straně lepší hospodářská a politická situace v tehdejší Severní Americe k vystěhování lákala. V myslích chudého obyvatelstva vynikala představa, že Amerika je zemí politické svobody, laciného živobytí a velkých výdělků. Tento idealizovaný protiklad Starého a Nového světa živily i dopisy vystěhovalců a zdůrazňovala ji i vystěhovalecká agitace brémských a hamburských loďařských firem, které si z přepravy lidských pracovních sil za oceán vytvořily výnosný obchod. Počátky hromadného vystěhovalectví byly v padesátých letech pevně založeny. Vystěhovalecké hnutí se stalo citlivým ukazatelem těžké hospodářské, společenské i politické situace v zemi. To vše se jasně odrazilo i v dopisech prvních vystěhovalců. Doprovázejí slovem celou cestu vystěhovalců z domova do nových sídlišť a zprostředkovávají jejich první dojmy a zkušenosti.